Darpan 739-4: Difference between revisions
Hari singh (talk | contribs) (New page: {|style="border: 1px solid #FFDEAD; color: #000; background-color: #FFFAF0; padding: .4em .9em .9em; margin-top:.0em; margin-bottom:.3em; text-align: left;font-size: 140%; margin: 0;" |...) |
Hari singh (talk | contribs) No edit summary |
||
(4 intermediate revisions by the same user not shown) | |||
Line 1: | Line 1: | ||
{|style="border: 1px solid #FFDEAD; color: #000; background-color: #FFFAF0; padding: .4em .9em .9em; margin-top:.0em; margin-bottom:.3em; text-align: left;font-size: 140%; | * Also See [[Darpan 739-5]] | ||
|colspan=2|<h1 style="margin: 0; background-color:#FFFACD; font-size: 80%; font-weight:normal | {|style="border: 1px solid #FFDEAD; color: #000; background-color: #FFFAF0; padding: .4em .9em .9em; margin-top:.0em; margin-bottom:.3em; text-align: left;font-size: 140%; text-align: center; margin: 0;" | ||
{{Hukamlong|January 17, 2007|739|31749|0739|2818}}</h1> | |colspan=2|<h1 style="margin: 0; background-color:#FFFACD; font-size: 80%; font-weight:normal; border: 1px solid #FFDEAD; margin-top:.0em; margin-bottom:.3em; padding:0.2em 0.4em; color:#FF6600"> | ||
{{Hukamlong|September 25,<small><small> June 4 & January 17, 2007</small></small>|739|31749|0739|2818}}</h1> | |||
|- | |- | ||
|colspan=2|<font color=Maroon> | |colspan=2|<font color=Maroon> | ||
Line 15: | Line 16: | ||
ਗਹਜ ਕਥਾ ਇਹ ਗਰ ਤੇ ਜਾਣੀ ॥ ਨਾਨਕ ਬੋਲੈ ਹਰਿ ਹਰਿ ਬਾਣੀ ॥4॥6॥12॥ | ਗਹਜ ਕਥਾ ਇਹ ਗਰ ਤੇ ਜਾਣੀ ॥ ਨਾਨਕ ਬੋਲੈ ਹਰਿ ਹਰਿ ਬਾਣੀ ॥4॥6॥12॥ | ||
---- | |||
|- | |- | ||
|colspan=2|<font color=green> | |colspan=2|<font color=green> | ||
Line 56: | Line 35: | ||
guhaj kathhaa eih gur thae jaanee || | guhaj kathhaa eih gur thae jaanee || | ||
naanak bolai har har baanee ||4||6||12|| | naanak bolai har har baanee ||4||6||12|| | ||
---- | |||
|- | |- | ||
|colspan=2|<font color=Blue> | |colspan=2|<font color=Blue> | ||
Line 75: | Line 54: | ||
From the Guru, I have come to know the mystery of this speech. | From the Guru, I have come to know the mystery of this speech. | ||
Nanak speaks the Bani of the Lord, Har, Har. ||4||6||12|| | Nanak speaks the Bani of the Lord, Har, Har. ||4||6||12|| | ||
---- | |||
|- | |||
|colspan=2|<font color=red> | |||
ਪਦਅਰਥ: ਜਾ ਕੇ—ਜਿਸ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ। ਤਾ ਮਹਿ—ਉਸ (ਸਹਜ ਅਵਸਥਾ) ਵਿਚ। ਵਾਸਹਿ—ਵੱਸਦੇ ਹਨ।੧। | |||
ਸਹਜ ਕਥਾ—ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ। ਅਤਿ—ਬਹਤ। ਵਿਰਲੈ ਕਾਹੂ—ਕਿਸੇ ਵਿਰਲੇ ਨੇ ਹੀ। ਨੇਤਰਹ—ਅੱਖਾਂ ਨਾਲ।੧।ਰਹਾਉ। | |||
ਤਹ—ਉਸ (ਸਹਜ ਕਥਾ) ਵਿਚ। ਅਖਾਰੇ—ਅਖਾੜੇ, ਪਹਿਲਵਾਨਾਂ ਦੇ ਘਲਣ ਦੇ ਪਿੜ।੨। | |||
ਹਰਖਾ—ਖ਼ਸ਼ੀ। ਸਾਚ—ਸਦਾ-ਥਿਰ ਰਹਿਣ ਵਾਲਾ। ਅੰਮਰਿਤ—ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਦੇਣ ਵਾਲਾ।੩। | |||
ਗਹਜ—ਗੂਝ, ਲਕੀ ਹੋਈ। ਤੇ—ਤੋਂ, ਪਾਸੋਂ। ਨਾਨਕ ਬੋਲੈ—ਨਾਨਕ ਬੋਲਦਾ ਹੈ।੪। | |||
ਅਰਥ: ਹੇ ਭਾਈ! ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਪਰਭੂ ਦੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਬੜੀ ਹੀ ਸਆਦਲੀ ਹੈ, ਪਰ ਕਿਸੇ ਵਿਰਲੇ ਹੀ ਮਨੱਖ ਨੇ ਉਸ ਨੂੰ ਅੱਖੀਂ ਵੇਖਿਆ ਹੈ (ਮਾਣਿਆ ਹੈ)।੧।ਰਹਾਉ। | |||
ਹੇ ਭਾਈ! ਉਸ (ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ) ਵਿਚ ਉਸ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ ਪਿਆਰੇ ਭਗਤ (ਹੀ) ਵੱਸਦੇ ਹਨ ਜਿਸ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ ਮਹਲ ਆਨੰਦ-ਭਰਪੂਰ ਹਨ, ਤੇ ਜਿਸ ਦੇ ਦਰਵਾਜ਼ੇ ਉੱਚੇ ਹਨ (ਭਾਵ, ਉਥੇ ਆਤਮਕ ਆਨੰਦ ਤੋਂ ਬਿਨਾ ਹੋਰ ਕਿਸੇ ਵਿਕਾਰ ਆਦਿਕ ਦੀ ਪਹੰਚ ਨਹੀਂ ਹੈ)।੧। | |||
ਹੇ ਭਾਈ! ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਉਸ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਵਿਚ (ਮਾਨੋ) ਗੀਤ ਤੇ ਰਾਗ ਹੋ ਰਹੇ ਹੰਦੇ ਹਨ (ਉਸ ਵਿਚ, ਮਾਨੋ) ਪਿੜ ਬੱਝੇ ਹੰਦੇ ਹਨ (ਜਿੱਥੇ ਕਾਮਾਦਿਕ ਪਹਿਲਵਾਨਾਂ ਨਾਲ ਟਾਕਰਾ ਕਰਨ ਦੀ ਜਾਚ ਸਿੱਖੀਦੀ ਹੈ)। ਉਸ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਵਿਚ ਜੜ ਕੇ ਸੰਤ ਜਨ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ ਮਿਲਾਪ ਦਾ ਆਨੰਦ ਮਾਣਦੇ ਹਨ।੨। | |||
ਹੇ ਭਾਈ! ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਵਿਚ ਜੜਿਆਂ ਜਨਮ ਮਰਨ ਦਾ ਗੇੜ ਨਹੀਂ ਰਹਿੰਦਾ, ਖ਼ਸ਼ੀ ਗ਼ਮੀ ਨਹੀਂ ਪੋਹ ਸਕਦੀ। ਉਸ ਅਵਸਥਾ ਵਿਚ ਸਦਾ-ਥਿਰ ਪਰਭੂ ਦੇ ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਦੇਣ ਵਾਲੇ ਨਾਮ-ਜਲ ਦੀ ਵਰਖਾ ਹੰਦੀ ਰਹਿੰਦੀ ਹੈ।੩। | |||
ਹੇ ਭਾਈ! (ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਬਾਰੇ) ਇਹ ਭੇਤ ਦੀ ਗੱਲ (ਨਾਨਕ ਨੇ) ਗਰੂ ਪਾਸੋਂ ਸਮਝੀ ਹੈ (ਤਾਹੀਝਂ) ਨਾਨਕ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਦੀ ਬਾਣੀ ਉਚਾਰਦਾ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ।੪।੬।੧੨। | |||
|} | |} |
Latest revision as of 04:54, 25 September 2007
- Also See Darpan 739-5
SikhToTheMAX Hukamnama September 25, June 4 & January 17, 2007 SriGranth
| |
ਸੂਹੀ ਮਹਲਾ 5 ॥ ਸੂਖ ਮਹਲ ਜਾ ਕੇ ਊਚ ਦਆਰੇ ॥ ਤਾ ਮਹਿ ਵਾਸਹਿ ਭਗਤ ਪਿਆਰੇ ॥1॥ ਸਹਜ ਕਥਾ ਪਰਭ ਕੀ ਅਤਿ ਮੀਠੀ ॥ ਵਿਰਲੈ ਕਾਹੂ ਨੇਤਰਹ ਡੀਠੀ ॥1॥ ਰਹਾਉ ॥ ਤਹ ਗੀਤ ਨਾਦ ਅਖਾਰੇ ਸੰਗਾ ॥ ਊਹਾ ਸੰਤ ਕਰਹਿ ਹਰਿ ਰੰਗਾ ॥2॥ ਤਹ ਮਰਣ ਨ ਜੀਵਣ ਸੋਗ ਨ ਹਰਖਾ ॥ ਸਾਚ ਨਾਮ ਕੀ ਅੰਮਰਿਤ ਵਰਖਾ ॥3॥ ਗਹਜ ਕਥਾ ਇਹ ਗਰ ਤੇ ਜਾਣੀ ॥ ਨਾਨਕ ਬੋਲੈ ਹਰਿ ਹਰਿ ਬਾਣੀ ॥4॥6॥12॥ | |
soohee mehalaa 5 || sookh mehal jaa kae ooch dhuaarae || thaa mehi vaasehi bhagath piaarae ||1|| sehaj kathhaa prabh kee ath meet(h)ee || viralai kaahoo naethrahu ddeet(h)ee ||1|| rehaao || theh geeth naadh akhaarae sa(n)gaa || oohaa sa(n)th karehi har ra(n)gaa ||2|| theh maran n jeevan sog n harakhaa || saach naam kee a(n)mrith varakhaa ||3|| guhaj kathhaa eih gur thae jaanee || naanak bolai har har baanee ||4||6||12|| | |
Soohee, Fifth Mehla: His Mansions are so comfortable, and His gates are so lofty. Within them, His beloved devotees dwell. ||1|| The Natural Speech of God is so very sweet. How rare is that person, who sees it with his eyes. ||1||Pause|| There, in the arena of the congregation, the divine music of the Naad, the sound current, is sung. There, the Saints celebrate with their Lord. ||2|| Neither birth nor death is there, neither pain nor pleasure. The Ambrosial Nectar of the True Name rains down there. ||3|| From the Guru, I have come to know the mystery of this speech. Nanak speaks the Bani of the Lord, Har, Har. ||4||6||12|| | |
ਪਦਅਰਥ: ਜਾ ਕੇ—ਜਿਸ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ। ਤਾ ਮਹਿ—ਉਸ (ਸਹਜ ਅਵਸਥਾ) ਵਿਚ। ਵਾਸਹਿ—ਵੱਸਦੇ ਹਨ।੧। ਸਹਜ ਕਥਾ—ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ। ਅਤਿ—ਬਹਤ। ਵਿਰਲੈ ਕਾਹੂ—ਕਿਸੇ ਵਿਰਲੇ ਨੇ ਹੀ। ਨੇਤਰਹ—ਅੱਖਾਂ ਨਾਲ।੧।ਰਹਾਉ। ਤਹ—ਉਸ (ਸਹਜ ਕਥਾ) ਵਿਚ। ਅਖਾਰੇ—ਅਖਾੜੇ, ਪਹਿਲਵਾਨਾਂ ਦੇ ਘਲਣ ਦੇ ਪਿੜ।੨। ਹਰਖਾ—ਖ਼ਸ਼ੀ। ਸਾਚ—ਸਦਾ-ਥਿਰ ਰਹਿਣ ਵਾਲਾ। ਅੰਮਰਿਤ—ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਦੇਣ ਵਾਲਾ।੩। ਗਹਜ—ਗੂਝ, ਲਕੀ ਹੋਈ। ਤੇ—ਤੋਂ, ਪਾਸੋਂ। ਨਾਨਕ ਬੋਲੈ—ਨਾਨਕ ਬੋਲਦਾ ਹੈ।੪। ਅਰਥ: ਹੇ ਭਾਈ! ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਪਰਭੂ ਦੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਬੜੀ ਹੀ ਸਆਦਲੀ ਹੈ, ਪਰ ਕਿਸੇ ਵਿਰਲੇ ਹੀ ਮਨੱਖ ਨੇ ਉਸ ਨੂੰ ਅੱਖੀਂ ਵੇਖਿਆ ਹੈ (ਮਾਣਿਆ ਹੈ)।੧।ਰਹਾਉ। ਹੇ ਭਾਈ! ਉਸ (ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ) ਵਿਚ ਉਸ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ ਪਿਆਰੇ ਭਗਤ (ਹੀ) ਵੱਸਦੇ ਹਨ ਜਿਸ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ ਮਹਲ ਆਨੰਦ-ਭਰਪੂਰ ਹਨ, ਤੇ ਜਿਸ ਦੇ ਦਰਵਾਜ਼ੇ ਉੱਚੇ ਹਨ (ਭਾਵ, ਉਥੇ ਆਤਮਕ ਆਨੰਦ ਤੋਂ ਬਿਨਾ ਹੋਰ ਕਿਸੇ ਵਿਕਾਰ ਆਦਿਕ ਦੀ ਪਹੰਚ ਨਹੀਂ ਹੈ)।੧। ਹੇ ਭਾਈ! ਆਤਮਕ ਅਡੋਲਤਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨ ਵਾਲੀ ਉਸ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਵਿਚ (ਮਾਨੋ) ਗੀਤ ਤੇ ਰਾਗ ਹੋ ਰਹੇ ਹੰਦੇ ਹਨ (ਉਸ ਵਿਚ, ਮਾਨੋ) ਪਿੜ ਬੱਝੇ ਹੰਦੇ ਹਨ (ਜਿੱਥੇ ਕਾਮਾਦਿਕ ਪਹਿਲਵਾਨਾਂ ਨਾਲ ਟਾਕਰਾ ਕਰਨ ਦੀ ਜਾਚ ਸਿੱਖੀਦੀ ਹੈ)। ਉਸ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਵਿਚ ਜੜ ਕੇ ਸੰਤ ਜਨ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੇ ਮਿਲਾਪ ਦਾ ਆਨੰਦ ਮਾਣਦੇ ਹਨ।੨। ਹੇ ਭਾਈ! ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਵਿਚ ਜੜਿਆਂ ਜਨਮ ਮਰਨ ਦਾ ਗੇੜ ਨਹੀਂ ਰਹਿੰਦਾ, ਖ਼ਸ਼ੀ ਗ਼ਮੀ ਨਹੀਂ ਪੋਹ ਸਕਦੀ। ਉਸ ਅਵਸਥਾ ਵਿਚ ਸਦਾ-ਥਿਰ ਪਰਭੂ ਦੇ ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਦੇਣ ਵਾਲੇ ਨਾਮ-ਜਲ ਦੀ ਵਰਖਾ ਹੰਦੀ ਰਹਿੰਦੀ ਹੈ।੩। ਹੇ ਭਾਈ! (ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਬਾਰੇ) ਇਹ ਭੇਤ ਦੀ ਗੱਲ (ਨਾਨਕ ਨੇ) ਗਰੂ ਪਾਸੋਂ ਸਮਝੀ ਹੈ (ਤਾਹੀਝਂ) ਨਾਨਕ ਪਰਮਾਤਮਾ ਦੀ ਸਿਫ਼ਤਿ-ਸਾਲਾਹ ਦੀ ਬਾਣੀ ਉਚਾਰਦਾ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ।੪।੬।੧੨। |