Darpan 625
SikhToTheMAX Hukamnama June 28, 2007
| |
ਸੋਰਠਿ ਮਹਲਾ 5 ॥ ਸਿਮਰਿ ਸਿਮਰਿ ਪਰਭ ਭਝ ਅਨੰਦਾ ਦਖ ਕਲੇਸ ਸਭਿ ਨਾਠੇ ॥ ਗਨ ਗਾਵਤ ਧਿਆਵਤ ਪਰਭ ਅਪਨਾ ਕਾਰਜ ਸਗਲੇ ਸਾਂਠੇ ॥1॥ ਜਗਜੀਵਨ ਨਾਮ ਤਮਾਰਾ ॥ ਗਰ ਪੂਰੇ ਦੀਓ ਉਪਦੇਸਾ ਜਪਿ ਭਉਜਲ ਪਾਰਿ ਉਤਾਰਾ ॥ ਰਹਾਉ ॥ ਤੂਹੈ ਮੰਤਰੀ ਸਨਹਿ ਪਰਭ ਤੂਹੈ ਸਭ ਕਿਛ ਕਰਣੈਹਾਰਾ ॥ ਤੂ ਆਪੇ ਦਾਤਾ ਆਪੇ ਭਗਤਾ ਕਿਆ ਇਹ ਜੰਤ ਵਿਚਾਰਾ ॥2॥ ਕਿਆ ਗਣ ਤੇਰੇ ਆਖਿ ਵਖਾਣੀ ਕੀਮਤਿ ਕਹਣ ਨ ਜਾਈ ॥ ਪੇਖਿ ਪੇਖਿ ਜੀਵੈ ਪਰਭ ਅਪਨਾ ਅਚਰਜ ਤਮਹਿ ਵਡਾਈ ॥3॥ ਧਾਰਿ ਅਨਗਰਹ ਆਪਿ ਪਰਭ ਸਵਾਮੀ ਪਤਿ ਮਤਿ ਕੀਨੀ ਪੂਰੀ ॥ ਸਦਾ ਸਦਾ ਨਾਨਕ ਬਲਿਹਾਰੀ ਬਾਛਉ ਸੰਤਾ ਧੂਰੀ ॥4॥13॥63॥ | |
ਪਦਅਰਥ: ਸਿਮਰਿ ਸਿਮਰਿ-ਮੜ ਮੜ ਸਿਮਰ ਕੇ। ਕਲੇਸ-ਝਗੜੇ। ਸਭਿ-ਸਾਰੇ। ਸਾਂਠੇ-ਸਾਧ ਲਝ। ਸਗਲੇ-ਸਾਰੇ।੧। ਜਗ ਜੀਵਨ-ਜਗਤ (ਦੇ ਜੀਵਾਂ) ਨੂੰ ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਦੇਣ ਵਾਲਾ। ਜਪਿ-ਜਪ ਕੇ। ਭਉਜਲ-ਸੰਸਾਰ-ਸਮੰਦਰ।ਰਹਾਉ। ਮੰਤਰੀ-ਸਲਾਹਕਾਰ। ਸਨਹਿ-ਤੂੰ ਸਣਦਾ ਹੈਂ। ਕਰਣੈਹਾਰਾ-ਕਰ ਸਕਣ ਦੀ ਸਮਰਥਾ ਵਾਲਾ। ਆਪੇ-ਆਪ ਹੀ। ਭਗਤਾ-ਭੋਗਣ ਵਾਲਾ। ਕਿਆ ਵਿਚਾਰਾ-ਕੋਈ ਪਾਂਇਆਂ ਨਹੀਂ।੨। ਵਖਾਣੀ-ਵਖਾਣੀਂ, ਮੈਂ ਬਿਆਨ ਕਰਾਂ। ਪੇਖਿ-ਵੇਖ ਕੇ। ਜੀਵੈ-ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਪਰਾਪਤ ਕਰ ਲੈਂਦਾ ਹੈ। ਤਮਹਿ-ਤੇਰੀ। ਵਡਾਈ-ਵਡੱਪਣ।੩। ਅਨਗਰਹ-ਕਿਰਪਾ। ਧਾਰਿ-ਕਰ ਕੇ। ਪਰਭ-ਹੇ ਪਰਭੂ। ਪਤਿ-ਇੱਜ਼ਤ। ਮਤਿ-ਅਕਲ। ਬਲਿਹਾਰੀ-ਸਦਕੇ। ਬਾਛਹ-ਬਾਛਉਂ, ਮੈਂ ਚਾਹੰਦਾ ਹਾਂ। ਧੂਰੀ-ਚਰਨ-ਧੂੜ।੪। ਅਰਥ: ਹੇ ਪਰਭੂ! ਤੇਰਾ ਨਾਮ ਜਗਤ (ਦੇ ਜੀਵਾਂ) ਨੂੰ ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਦੇਣ ਵਾਲਾ ਹੈ। ਪੂਰੇ ਸਤਿਗਰੂ ਨੇ (ਜਿਸ ਮਨੱਖ ਨੂੰ ਤੇਰਾ ਨਾਮ ਸਿਮਰਨ ਦਾ) ਉਪਦੇਸ਼ ਦਿੱਤਾ, (ਉਹ ਮਨੱਖ) ਨਾਮ ਜਪ ਕੇ ਸੰਸਾਰ-ਸਮੰਦਰ ਤੋਂ ਪਾਰ ਲੰਘ ਗਿਆ।ਰਹਾਉ। ਹੇ ਪਰਭੂ! ਤੇਰਾ ਨਾਮ ਸਿਮਰ ਸਿਮਰ ਕੇ (ਸਿਮਰਨ ਕਰਨ ਵਾਲੇ ਮਨੱਖ) ਪਰਸੰਨਚਿੱਤ ਹੋ ਜਾਂਦੇ ਹਨ, (ਉਹਨਾਂ ਦੇ ਅੰਦਰੋਂ) ਸਾਰੇ ਦੱਖ-ਕਲੇਸ਼ ਦੂਰ ਹੋ ਜਾਂਦੇ ਹਨ। (ਹੇ ਭਾਈ! ਵਡ-ਭਾਗੀ ਮਨੱਖ) ਆਪਣੇ ਪਰਭੂ ਦੇ ਗਣ ਗਾਂਦਿਆਂ ਅਤੇ ਉਸ ਦਾ ਧਿਆਨ ਧਰਦਿਆਂ ਆਪਣੇ ਸਾਰੇ ਕੰਮ ਸਵਾਰ ਲੈਂਦੇ ਹਨ।੧। ਹੇ ਪਰਭੂ! ਤੂੰ ਆਪ ਹੀ ਆਪਣਾ ਸਲਾਹਕਾਰ ਹੈਂ, ਤੂੰ ਆਪ ਹੀ (ਹਰੇਕ ਜੀਵ ਨੂੰ) ਦਾਤਾਂ ਦੇਣ ਵਾਲਾ ਹੈਂ, ਤੂੰ ਆਪ ਹੀ (ਹਰੇਕ ਜੀਵ ਵਿਚ ਬੈਠਾ ਪਦਾਰਥਾਂ ਨੂੰ) ਭੋਗਣ ਵਾਲਾ ਹੈਂ। ਇਸ ਜੀਵ ਦੀ ਕੋਈ ਪਾਂਇਆਂ ਨਹੀਂ ਹੈ।੨। ਹੇ ਪਰਭੂ! ਮੈਂ ਤੇਰੇ ਗਣ ਆਖ ਕੇ ਬਿਆਨ ਕਰਨ ਜੋਗਾ ਨਹੀਂ ਹਾਂ। ਤੇਰੀ ਕਦਰ-ਕੀਮਤ ਦੱਸੀ ਨਹੀਂ ਜਾ ਸਕਦੀ। ਤੇਰਾ ਵਡੱਪਣ ਹੈਰਾਨ ਕਰ ਦੇਣ ਵਾਲਾ ਹੈ। (ਹੇ ਭਾਈ! ਮਨੱਖ) ਆਪਣੇ ਪਰਭੂ ਦਾ ਦਰਸ਼ਨ ਕਰ ਕਰ ਕੇ ਆਤਮਕ ਜੀਵਨ ਪਰਾਪਤ ਕਰ ਲੈਂਦਾ ਹੈ।੩। ਹੇ ਪਰਭੂ! ਹੇ ਸਆਮੀ! ਤੂੰ ਆਪ ਹੀ (ਜੀਵ ਉਤੇ) ਕਿਰਪਾ ਕਰ ਕੇ ਉਸ ਨੂੰ (ਲੋਕ ਪਰਲੋਕ ਵਿਚ) ਇੱਜ਼ਤ ਬਖ਼ਸ਼ਦਾ ਹੈਂ, ਉਸ ਨੂੰ ਪੂਰੀ ਅਕਲ ਦੇ ਦੇਂਦਾ ਹੈਂ। ਹੇ ਨਾਨਕ! (ਆਖ-ਹੇ ਪਰਭੂ!) ਮੈਂ ਸਦਾ ਹੀ ਤੈਥੋਂ ਕਰਬਾਨ ਜਾਂਦਾ ਹਾਂ। ਮੈਂ (ਤੇਰੇ ਦਰ ਤੋਂ) ਸੰਤ ਜਨਾਂ ਦੇ ਚਰਨਾਂ ਦੀ ਧੂੜ ਮੰਗਦਾ ਹਾਂ।੪।੧੩।੬੩। | |
sorat(h) mehalaa 5 || simar simar prabh bheae ana(n)dhaa dhukh kalaes sabh naat(h)ae || gun gaavath dhhiaavath prabh apanaa kaaraj sagalae saa(n)t(h)ae ||1|| jagajeevan naam thumaaraa || gur poorae dheeou oupadhaesaa jap bhoujal paar outhaaraa || rehaao || thoohai ma(n)three sunehi prabh thoohai sabh kishh karanaihaaraa || thoo aapae dhaathaa aapae bhugathaa kiaa eihu ja(n)th vichaaraa ||2|| kiaa gun thaerae aakh vakhaanee keemath kehan n jaaee || paekh paekh jeevai prabh apanaa acharaj thumehi vaddaaee ||3|| dhhaar anugrahu aap prabh svaamee path math keenee pooree || sadhaa sadhaa naanak balihaaree baashho sa(n)thaa dhhooree ||4||13||63|| | |
Sorat'h, Fifth Mehla: Remembering, remembering God in meditation, bliss ensues, and one is rid of all suffering and pain. Singing the Glorious Praises of God, and meditating on Him, all my affairs are brought into harmony. ||1|| Your Name is the Life of the world. The Perfect Guru has taught me, that by meditating, I cross over the terrifying world-ocean. ||Pause|| You are Your own advisor; You hear everything, God, and You do everything. You Yourself are the Giver, and You Yourself are the Enjoyer. What can this poor creature do? ||2|| Which of Your Glorious Virtues should I describe and speak of? Your value cannot be described. I live by beholding, beholding You, O God. Your glorious greatness is wonderful and amazing! ||3|| Granting His Grace, God my Lord and Master Himself saved my honor, and my intellect has been made perfect. Forever and ever, Nanak is a sacrifice, longing for the dust of the feet of the Saints. ||4||13||63|| |