Darpan 707: Difference between revisions
Hari singh (talk | contribs) No edit summary |
Hari singh (talk | contribs) No edit summary |
||
Line 1: | Line 1: | ||
{|style="border: 1px solid #FFDEAD; color: #000; background-color: #FFFAF0; padding: .4em .9em .9em; margin-top:.0em; margin-bottom:.3em; text-align: left;font-size: 140%; | {|style="border: 1px solid #FFDEAD; color: #000; background-color: #FFFAF0; padding: .4em .9em .9em; margin-top:.0em; margin-bottom:.3em; text-align: left;font-size: 140%; text-align: center; margin: 0;" | ||
|colspan=2|<h1 style="margin: 0; background-color:#FFFACD; font-size: 80%; font-weight:normal; | |colspan=2|<h1 style="margin: 0; background-color:#FFFACD; font-size: 80%; font-weight:normal; border: 1px solid #FFDEAD; margin-top:.0em; margin-bottom:.3em; padding:0.2em 0.4em; color:#FF6600"> | ||
{{Hukamlong|August 13, <small><small>April 3, March 28 & Jan 16, 2007</small></small>|707|30528|0707|2695}}</h1> | {{Hukamlong|August 13, <small><small>April 3, March 28 & Jan 16, 2007</small></small>|707|30528|0707|2695}}</h1> | ||
|- | |- | ||
Line 10: | Line 10: | ||
ਸਪਨੈ ਹਭਿ ਰੰਗ ਮਾਣਿਆ ਮਿਠਾ ਲਗੜਾ ਮੋਹ ॥ ਨਾਨਕ ਨਾਮ ਵਿਹੂਣੀਆ ਸੰਦਰਿ ਮਾਇਆ ਧਰੋਹ ॥2॥ ਪਉੜੀ ॥ | ਸਪਨੈ ਹਭਿ ਰੰਗ ਮਾਣਿਆ ਮਿਠਾ ਲਗੜਾ ਮੋਹ ॥ ਨਾਨਕ ਨਾਮ ਵਿਹੂਣੀਆ ਸੰਦਰਿ ਮਾਇਆ ਧਰੋਹ ॥2॥ ਪਉੜੀ ॥ | ||
ਸਪਨੇ ਸੇਤੀ ਚਿਤ ਮੂਰਖਿ ਲਾਇਆ ॥ ਬਿਸਰੇ ਰਾਜ ਰਸ ਭੋਗ ਜਾਗਤ ਭਖਲਾਇਆ ॥ ਆਰਜਾ ਗਈ ਵਿਹਾਇ ਧੰਧੈ ਧਾਇਆ ॥ ਪੂਰਨ ਭਝ ਨ ਕਾਮ ਮੋਹਿਆ ਮਾਇਆ ॥ ਕਿਆ ਵੇਚਾਰਾ ਜੰਤ ਜਾ ਆਪਿ ਭਲਾਇਆ ॥8॥ | ਸਪਨੇ ਸੇਤੀ ਚਿਤ ਮੂਰਖਿ ਲਾਇਆ ॥ ਬਿਸਰੇ ਰਾਜ ਰਸ ਭੋਗ ਜਾਗਤ ਭਖਲਾਇਆ ॥ ਆਰਜਾ ਗਈ ਵਿਹਾਇ ਧੰਧੈ ਧਾਇਆ ॥ | ||
ਪੂਰਨ ਭਝ ਨ ਕਾਮ ਮੋਹਿਆ ਮਾਇਆ ॥ ਕਿਆ ਵੇਚਾਰਾ ਜੰਤ ਜਾ ਆਪਿ ਭਲਾਇਆ ॥8॥ | |||
|- | |- | ||
|colspan=2|<font color=green> | |colspan=2|<font color=green> | ||
Line 59: | Line 46: | ||
His works are not completed, because he is enticed by Maya. | His works are not completed, because he is enticed by Maya. | ||
What can the poor helpless creature do? The Lord Himself has deluded him. ||8|| | What can the poor helpless creature do? The Lord Himself has deluded him. ||8|| | ||
|- | |||
|colspan=2|<font color=red> | |||
ਪਦਅਰਥ: ਲੀਲਾ—ਚੋਜ ਤਮਾਸ਼ੇ। ਰਾਜ ਰਸ—ਰਾਜ ਦੀਆਂ ਮੌਜਾਂ। ਰੂਪ—ਸੰਦਰਤਾ। ਛਤਰ—(ਸਿਰ ਤੇ) ਛਤਰ। ਚਮਰ—ਚਉਰ। ਤਖਤ ਆਸਨੰ—ਬੈਠਣ ਨੂੰ ਸ਼ਾਹੀ ਤਖ਼ਤ। ਮੂੜ—ਮੂਰਖ। ਅੰਧਹ—ਅੰਨੇ। ਮਨੋਰਥ—{ਮਨੋ+ਰਥ} ਮਨ ਦੀਆਂ ਦੌੜਾਂ, ਮਨ—ਬਾਂਛਤ ਪਦਾਰਥ ੧। | |||
ਹਭਿ—ਸਾਰੇ। ਸੰਦਰਿ ਮਾਇਆ—ਸੋਹਣੀ ਮਾਇਆ। ਧਰੋਹ—ਛਲ, ਧੋਖਾ।੨। | |||
ਅਰਥ: ਅਨੇਕਾਂ ਚੋਜ ਤਮਾਸ਼ੇ, ਰਾਜ ਦੀਆਂ ਮੌਜਾਂ, ਸੰਦਰਤਾ, (ਸਿਰ ਤੇ) ਛਤਰ ਚਉਰ, ਤੇ ਬੈਠਣ ਨੂੰ ਸ਼ਾਹੀ ਤਖ਼ਤ-ਇਹਨਾਂ ਪਦਾਰਥਾਂ ਵਿਚ, ਹੇ ਨਾਨਕ! ਅੰਨਹੇ ਮੂਰਖ ਅਗਿਆਨੀ ਬੰਦੇ ਹੀ ਮਸਤ ਹੰਦੇ ਹਨ, ਮਾਇਆ ਦੇ ਇਹ ਕੌਤਕ ਤਾਂ ਸਪਨੇ ਦੀਆਂ ਚੀਜ਼ਾਂ (ਸਮਾਨ) ਹਨ।੧। | |||
ਹੇ ਨਾਨਕ! ਜੇ ਪਰਭੂ ਦੇ ਨਾਮ ਤੋਂ ਵਾਂਜੇ ਰਹੇ ਤਾਂ ਸੋਹਣੀ ਮਾਇਆ ਧੋਖਾ ਹੀ ਹੈ (ਇਹ ਇਉਂ ਹੈ ਜਿਵੇਂ) ਸਪਨੇ ਵਿਚ ਸਾਰੀਆਂ ਮੌਜਾਂ ਮਾਣੀਆਂ, ਉਹਨਾਂ ਦੇ ਮੋਹ ਨੇ ਖਿੱਚ ਪਾ ਲਈ (ਪਰ ਜਦੋਂ ਜਾਗ ਆਈ ਤਾਂ ਪੱਲੇ ਕਝ ਭੀ ਨਾਹ ਰਿਹਾ)।੨। | |||
ਪਦਅਰਥ: ਸੇਤੀ—ਨਾਲ। ਮੂਰਖਿ—ਮੂਰਖ ਨੇ। ਜਾਗਤ—ਜਾਗਦਾ ਹੀ। ਭਖਲਾਇਆ—ਬਰੜਾਉਂਦਾ ਹੈ। ਆਰਜਾ—ਉਮਰ। ਧੰਧੈ—ਧੰਧੇ ਵਿਚ। ਧਾਇਆ—ਭਟਕਦਾ ਫਿਰਦਾ ਹੈ। ਪੂਰਨ ਭਝ ਨ—ਮੱਕਦੇ ਨਹੀਂ, ਸਿਰੇ ਨਹੀਂ ਚੜਹਦੇ। | |||
ਅਰਥ: ਮੂਰਖ ਮਨੱਖ ਨੇ ਸਪਨੇ ਨਾਲ ਪਿਆਰ ਪਾਇਆ ਹੋਇਆ ਹੈ। ਇਸ ਰਾਜ ਤੇ ਰਸਾਂ ਦੇ ਭੋਗਾਂ ਵਿਚ ਪਰਭੂ ਨੂੰ ਵਿਸਾਰ ਕੇ ਜਾਗਦਾ ਹੀ ਬਰੜਾ ਰਿਹਾ ਹੈ। ਦਨੀਆ ਦੇ ਧੰਧੇ ਵਿਚ ਭਟਕਦੇ ਦੀ ਸਾਰੀ ਹੀ ਉਮਰ ਬੀਤ ਜਾਂਦੀ ਹੈ, ਪਰ ਮਾਇਆ ਵਿਚ ਮੋਹੇ ਹੋਝ ਦੇ ਕੰਮ ਮੱਕਣ ਵਿਚ ਨਹੀਂ ਆਉਂਦੇ। ਵਿਚਾਰੇ ਜੀਵ ਦੇ ਭੀ ਕੀ ਵੱਸ? ਉਸ ਪਰਭੂ ਨੇ ਆਪ ਹੀ ਇਸ ਨੂੰ ਭਲੇਖੇ ਵਿਚ ਪਾਇਆ ਹੋਇਆ ਹੈ।੮। | |||
|} | |} |
Revision as of 05:21, 13 August 2007
SikhToTheMAX Hukamnama August 13, April 3, March 28 & Jan 16, 2007 SriGranth
| |
ਸਲੋਕ ॥ ਅਨਿਕ ਲੀਲਾ ਰਾਜ ਰਸ ਰੂਪੰ ਛਤਰ ਚਮਰ ਤਖਤ ਆਸਨੰ ॥ ਰਚੰਤਿ ਮੂੜ ਅਗਿਆਨ ਅੰਧਹ ਨਾਨਕ ਸਪਨ ਮਨੋਰਥ ਮਾਇਆ ॥1॥ ਸਪਨੈ ਹਭਿ ਰੰਗ ਮਾਣਿਆ ਮਿਠਾ ਲਗੜਾ ਮੋਹ ॥ ਨਾਨਕ ਨਾਮ ਵਿਹੂਣੀਆ ਸੰਦਰਿ ਮਾਇਆ ਧਰੋਹ ॥2॥ ਪਉੜੀ ॥ ਸਪਨੇ ਸੇਤੀ ਚਿਤ ਮੂਰਖਿ ਲਾਇਆ ॥ ਬਿਸਰੇ ਰਾਜ ਰਸ ਭੋਗ ਜਾਗਤ ਭਖਲਾਇਆ ॥ ਆਰਜਾ ਗਈ ਵਿਹਾਇ ਧੰਧੈ ਧਾਇਆ ॥ ਪੂਰਨ ਭਝ ਨ ਕਾਮ ਮੋਹਿਆ ਮਾਇਆ ॥ ਕਿਆ ਵੇਚਾਰਾ ਜੰਤ ਜਾ ਆਪਿ ਭਲਾਇਆ ॥8॥ | |
salok || anik leelaa raaj ras roopa(n) shhathr chamar thakhath aasana(n) || racha(n)th moorr agiaan a(n)dhheh naanak supan manorathh maaeiaa ||1|| supanai habh ra(n)g maaniaa mit(h)aa lagarraa mohu || naanak naam vihooneeaa su(n)dhar maaeiaa dhhrohu ||2|| pourree || supanae saethee chith moorakh laaeiaa || bisarae raaj ras bhog jaagath bhakhalaaeiaa || aarajaa gee vihaae dhha(n)dhhai dhhaaeiaa || pooran bheae n kaam mohiaa maaeiaa || kiaa vaechaaraa ja(n)th jaa aap bhulaaeiaa ||8|| | |
Salok: The various sorts of pleasures, powers, joys, beauty, canopies, cooling fans and thrones to sit on - the foolish, ignorant and blind are engrossed in these things. O Nanak, desire for Maya is just a dream. ||1|| In a dream, he enjoys all sorts of pleasures, and emotional attachment seems so sweet. O Nanak, without the Naam, the Name of the Lord, the beauty of Maya's illusion is fake. ||2|| Pauree: The fool attaches his consciousness to the dream. When he awakes, he forgets the power, pleasures and enjoyments, and he is sad. He passes his life chasing after worldly affairs. His works are not completed, because he is enticed by Maya. What can the poor helpless creature do? The Lord Himself has deluded him. ||8|| | |
ਪਦਅਰਥ: ਲੀਲਾ—ਚੋਜ ਤਮਾਸ਼ੇ। ਰਾਜ ਰਸ—ਰਾਜ ਦੀਆਂ ਮੌਜਾਂ। ਰੂਪ—ਸੰਦਰਤਾ। ਛਤਰ—(ਸਿਰ ਤੇ) ਛਤਰ। ਚਮਰ—ਚਉਰ। ਤਖਤ ਆਸਨੰ—ਬੈਠਣ ਨੂੰ ਸ਼ਾਹੀ ਤਖ਼ਤ। ਮੂੜ—ਮੂਰਖ। ਅੰਧਹ—ਅੰਨੇ। ਮਨੋਰਥ—{ਮਨੋ+ਰਥ} ਮਨ ਦੀਆਂ ਦੌੜਾਂ, ਮਨ—ਬਾਂਛਤ ਪਦਾਰਥ ੧। ਹਭਿ—ਸਾਰੇ। ਸੰਦਰਿ ਮਾਇਆ—ਸੋਹਣੀ ਮਾਇਆ। ਧਰੋਹ—ਛਲ, ਧੋਖਾ।੨। ਅਰਥ: ਅਨੇਕਾਂ ਚੋਜ ਤਮਾਸ਼ੇ, ਰਾਜ ਦੀਆਂ ਮੌਜਾਂ, ਸੰਦਰਤਾ, (ਸਿਰ ਤੇ) ਛਤਰ ਚਉਰ, ਤੇ ਬੈਠਣ ਨੂੰ ਸ਼ਾਹੀ ਤਖ਼ਤ-ਇਹਨਾਂ ਪਦਾਰਥਾਂ ਵਿਚ, ਹੇ ਨਾਨਕ! ਅੰਨਹੇ ਮੂਰਖ ਅਗਿਆਨੀ ਬੰਦੇ ਹੀ ਮਸਤ ਹੰਦੇ ਹਨ, ਮਾਇਆ ਦੇ ਇਹ ਕੌਤਕ ਤਾਂ ਸਪਨੇ ਦੀਆਂ ਚੀਜ਼ਾਂ (ਸਮਾਨ) ਹਨ।੧। ਹੇ ਨਾਨਕ! ਜੇ ਪਰਭੂ ਦੇ ਨਾਮ ਤੋਂ ਵਾਂਜੇ ਰਹੇ ਤਾਂ ਸੋਹਣੀ ਮਾਇਆ ਧੋਖਾ ਹੀ ਹੈ (ਇਹ ਇਉਂ ਹੈ ਜਿਵੇਂ) ਸਪਨੇ ਵਿਚ ਸਾਰੀਆਂ ਮੌਜਾਂ ਮਾਣੀਆਂ, ਉਹਨਾਂ ਦੇ ਮੋਹ ਨੇ ਖਿੱਚ ਪਾ ਲਈ (ਪਰ ਜਦੋਂ ਜਾਗ ਆਈ ਤਾਂ ਪੱਲੇ ਕਝ ਭੀ ਨਾਹ ਰਿਹਾ)।੨। ਪਦਅਰਥ: ਸੇਤੀ—ਨਾਲ। ਮੂਰਖਿ—ਮੂਰਖ ਨੇ। ਜਾਗਤ—ਜਾਗਦਾ ਹੀ। ਭਖਲਾਇਆ—ਬਰੜਾਉਂਦਾ ਹੈ। ਆਰਜਾ—ਉਮਰ। ਧੰਧੈ—ਧੰਧੇ ਵਿਚ। ਧਾਇਆ—ਭਟਕਦਾ ਫਿਰਦਾ ਹੈ। ਪੂਰਨ ਭਝ ਨ—ਮੱਕਦੇ ਨਹੀਂ, ਸਿਰੇ ਨਹੀਂ ਚੜਹਦੇ। ਅਰਥ: ਮੂਰਖ ਮਨੱਖ ਨੇ ਸਪਨੇ ਨਾਲ ਪਿਆਰ ਪਾਇਆ ਹੋਇਆ ਹੈ। ਇਸ ਰਾਜ ਤੇ ਰਸਾਂ ਦੇ ਭੋਗਾਂ ਵਿਚ ਪਰਭੂ ਨੂੰ ਵਿਸਾਰ ਕੇ ਜਾਗਦਾ ਹੀ ਬਰੜਾ ਰਿਹਾ ਹੈ। ਦਨੀਆ ਦੇ ਧੰਧੇ ਵਿਚ ਭਟਕਦੇ ਦੀ ਸਾਰੀ ਹੀ ਉਮਰ ਬੀਤ ਜਾਂਦੀ ਹੈ, ਪਰ ਮਾਇਆ ਵਿਚ ਮੋਹੇ ਹੋਝ ਦੇ ਕੰਮ ਮੱਕਣ ਵਿਚ ਨਹੀਂ ਆਉਂਦੇ। ਵਿਚਾਰੇ ਜੀਵ ਦੇ ਭੀ ਕੀ ਵੱਸ? ਉਸ ਪਰਭੂ ਨੇ ਆਪ ਹੀ ਇਸ ਨੂੰ ਭਲੇਖੇ ਵਿਚ ਪਾਇਆ ਹੋਇਆ ਹੈ।੮। |